Napsali o nás

Pohár pro úspěšné

Podnikatelské lobby 1/2003.

Vyhlášení vítězů 8. ročníku soutěže Hospodářské komory ČR Exportér roku

"Kuvajtem jsme již byli ve 13. století, když jsme měli stříbro. Dnes jsou největším bohatstvím ČR kvalitní, schopní lidé." "Po vstupu do Evropské unie se z 80 % exportu stane zboží pro domácí trh. Je dobré, když je zahraniční obchod diverzifikován, proto stoupá význam třetích trhů."

"V souvislosti s vývojem kurzu koruny nechci slibovat žádná těšínská jablíčka. Kurz koruny bude posilovat, jde ale o to, abychom neztratili vliv na něj a mohli ho modelovat." "Byl to těžký rok. Pro české exportéry ho charakterizovaly tři kritické události – růst kurzu koruny, vývoj největších partnerů, který není zrovna optimistický, a záplavy. Přesto jsme obstáli, obchodní a platební bilance bude zřejmě letos lepší než rok předtím." "Naše společnost si stále ještě mále váží úspěšných podniků a podnikatelů, exportérů."

To jsou jen některá ze slov, která zazněla v úterý 10. prosince v Kaiserštejnském paláci v Praze na Malé Straně z úst premiéra Vladimíra Špidly a ministra obchodu a průmyslu Jiřího Rusnoka při slavnostním vyhlášení výsledků 8. ročníku soutěže Exportér roku, kterou pořádá Hospodářská komora ČR. Spolupořadatelem se tentokrát stal i Střední podnikatelský stav a Asociace k podpoře podnikání v ČR. K již tradičním čtyřem soutěžním kategoriím přibyla letos pátá, určená pro středně velké firmy, resp. středně velké exportéry.

Poháry, které již tradičně zhotovily nižborské sklárny, předával vítězům předseda vlády ČR Vladimír Špidla společně s prezidentem Hospodářské komory ČR Jaromírem Drábkem a ministrem průmyslu a obchodu Jiřím Rusnokem. Předávání cen se účastnily rovněž další významné osobnosti a zástupci podnikatelské sféry. Slavnostní atmosféru doplňoval i kulturní a společenský program celé akce, když průběh večera zpříjemnily Mažoretky Bonbon, Heidi Janků, hudební skupina Mars, na programu byla rovněž módní přehlídka spodního prádla. Pro přítomné podnikatele se samozřejmě naskýtala příležitost k neformálním kontaktům a rozhovorům. Atmosféru večera přibližujeme i několika fotografiemi.

Podpora i pro malé a střední

Osmý ročník soutěže Exportér roku poprvé pamatoval též na menší firmy. Což je jistě dobře, neboť je třeba ocenit i malé a střední podnikatele a podniky, kterým stačil export nad 100 milionů korun. Nejde ale jen o ocenění, ale také o podporu, které tyto firmy při svém vývozu potřebují. Zmínil se o tom i předseda vlády Vladimír Špidla, když ve svém úvodním vystoupení mimo jiné řekl, že "malé a střední podniky potřebují podporu. Máme instituce na podporu těchto firem, ale naše zahraniční služba ještě není touto oporou, i když jsou dobré zastupitelské úřady, které dovedou pomoci." Podporu a pomoc, a to i formou lepší informovanosti, budou čeští exportéři potřebovat v následujících letech, po očekávaném vstupu České republiky do Evropské unie, ve zvýšené míře. Vždyť převážná většina dosavadního zahraničního trhu se stane trhem vnitřním. Vedle zmínky Vladimíra Špidly v jeho úvodním vystoupení jsme se na tuto problematiku zaměřili i v několika stručných otázkách, které jsme předsedovi české vlády na tomto slavnostním večeru položili:

Jak se se vstupem do Evropské unie změní pro české podniky vývozní podmínky?

Existuje studie zabývající se důsledky vstupu ČR do Evropské unie. Tato studie je veřejně přístupná a podnikatelé v ní naleznou podrobněji popsané právě tyto změny.

Po vstupu do unie budou i české firmy využívat smluvní vztahy, které má Evropská unie ke třetím trhům. Jaké změny to přinese pro naše podnikatele? Má vláda, jednotlivá ministerstva analýza, z nichž podnikatelé – exportéři mohou získat potřebné informace?

Samozřejmě, že analyzujeme veškeré aspekty vstupu ČR do unie. V každém případě se to dá shrnout: Vstup do Evropské unie otevře pro české podnikatele velký svět, umožní jim snáze se do něj dostat, a to nejen do Evropy.

Lze tedy očekávat, že se zlepší informační politika vlády a úřadů o těchto změnách?

Informační politika vlády nesouvisí s Evropskou unií, ta se musí postupně rozvíjet a prohlubovat. To je úkol, který považujeme za důležitý. A je třeba zdůraznit, že mnohé informace jsou již snadno dostupné, případem může být již jmenovaná studie zabývající se důsledky českého vstupu do unie.

Nejen automobilový průmysl

Osmý ročník soutěže Exportér roku potvrdil, že největší exportéři pocházejí z automobilového průmyslu. Tyto firmy již tradičně zaujímají čelná místa na výsledkové listině. Mezi obory, které se rovněž výrazně podílejí na českém zahraničním obchodě, patří textilní a oděvní průmysl – při pohledu na výsledkové listiny soutěže Exportér roku to však není tolik znát, což je zřejmě dáno i tím, že v tomto oboru převažují firmy spíše střední velikosti. Hovoříme-li tedy o českém exportu, bylo by asi "macešské" se právě o tomto oboru nezmínit. Právě on je výrazně orientován na export, textilní a oděvní firmy také patřily k těm, které nejvíce v loňském roce postihovaly výkyvy kurzu české koruny vůči euru.

Jaký tedy je český textilní a oděvní průmysl? Podle informací Asociace textilního – oděvního – kožedělného průmyslu (ATOK) výsledky za rok 2001 potvrdily kladnou bilanci textilního a oděvního obchodu. Pozitivní bilance zahraničního obchodu dosáhla v textilním a oděvním odvětví 12,6 miliardy korun, přičemž oba sektory se podílely na tomto saldu zhruba stejným dílem. Tento dobrý výsledek zahraničního obchodu potvrzuje dlouholetou tendenci kladných bilancí zahraničního obchodu s textilem a oděvy. První pololetí 2002 bylo v tomto oboru poznamenáno silnou korunou. Vývozy poklesly ve finančním vyjádření v porovnání s 1. pololetím 2001 za textilní průmysl o necelých 10 % a za oděvní průmysl o 14,5 %. Zatímco textilní průmysl udržel dynamiku vývozu ve hmotě na úrovni + 3,25 %, oděvní průmysl poklesl i v tomto parametru (o sedm procent), což signalizuje nejen nižší tržby, ale i ztrátu zakázek.

ATOK poukazuje na to, že výsledky 1. poloviny roku 2002 jsou "poznamenány" zejména vlivem silné koruny. Tento trend výrazně postihuje podniky celého sektoru zejména tím, že je velmi dynamický a neumožňuje podnikům včas na novou situaci reagovat. Pokud bude tento trend nadále pokračovat, je zde velké nebezpečí likvidace řady podniků. Silná koruna rovněž oslabuje postavení domácích výrobců na vnitřním trhu, protože výrazně "zlevňuje" dovozy. Jednoznačně pozitivně lze hodnotit pokračující vzestupný trend zahraničně-obchodní bilance. Textilní a oděvní sektor si udržuje a dále posiluje pozici významného exportéra, konstatuje ATOK.

Po vstupu České republiky do Evropské unie se ale textilní a oděvní průmysl, stejně jako mnohé podniky dalších oborů, bude muset vyrovnávat s některými novými aspekty: Kurz koruny bude podle všeho i nadále posilovat. A kursové vlivy budou hrát svoji roli zřejmě i poté, co Česká republika "se vzdá" koruny a přijme euro (ČNB informovala o záměru, aby se tak stalo zhruba v roce 2007 – zda je tento termín reálný či ne, ukáže teprve vývoj české ekonomiky, ale každopádně lze počítat s tím, že přechod na euro před tímto datem nebude). V ten moment bude totiž podle všeho hrát výraznější roli kurz eura k dolaru. Druhým aspektem pak je liberalizace, k níž na jednotném evropském trhu v souvislosti s dohodami s WTO dojde a jež se má týkat mimo jiné i textilního a oděvního trhu. Očekává se, že tato liberalizace více otevře dveře levné konkurenci z Asie. ATOK v souvislosti s tímto očekávaným vývojem upozorňuje, že pro české firmy bude důležité, aby našly svoji specifiku, s níž na světových trzích budou moci uspět, tedy nejít do "bezhlavého" konkurenčního boje s levnými asijskými výrobci, ale nalézt svoji specializaci, "svůj" typický výrobek, pro nějž naleznou na trhu místo.

Ostatně směr, jímž se bude muset značná část českých exportérů vydat, naznačují i slova Vladimíra Špidly při příležitosti předávání cen soutěže Exportér roku. Podle něho budou muset české firmy po vstupu do unie, kdy se z exportu stane zboží pro domácí trh, hledat i další možnosti vývozu. "Musí mít odvahu, musí se seznamovat s prostředím, překročit obvyklé hranice myšlení," řekl v rozhovoru pro Českou televizi.

Kategorie Střední exportéři 2002

  1. Best s. r. o.
  2. PLASTIKA, výrobní družstvo
  3. Brisk Tábor, a. s.
  4. Osram Bruntál, a. s.
  5. Austin Detonator s. r. o.
  6. Unikov spol. s r. o.
  7. International Metal Plast spol. s r. o.
  8. Sněžka v. d. Granitol akciová společnost
  9. Kingspan, a. s.