MF Dnes 12. 7. 1999.
Nejvíce povodní postiženou firmou na Kroměřížsku bylo družstvo Plastika v okresním městě. Nejenže voda v celém areálu dosahovala do dvoumetrové výše, ale držela se zde také nejdéle – tři týdny.
Firma, zaměstnávající převážně zdravotně postižené, měla však štěstí v neštěstí. Byla totiž jako jeden z mála podniků proti povodni pojištěna. Nyní již její vedení tvrdí, že se s následky povodně vyrovnali.
Škody se přiblížily dvěma stům milionům korun. Protože zaměstnává něco
přes dvě stovky lidí, dosahovala ztráta na každého z nich téměř
jednoho milionu. Naštěstí jsme byli pojištěni. Jak by to
vypadalo, kdybychom nebyli, to opravdu nevím. I když pojišťovna
pochopitelně nikdy nezaplatí všechny ztráty,
uvedl technický ředitel
Plastiky Stanislav Zbranek. Protože se voda v halách držela tři
týdny, zničila prakticky všechny stroje.
Po povodni jsme přesunuli výrobu do jiných podniků. To bylo podstatné
pro udržení zákazníků. Hodně nám pomohla rakouská firma vyrábějící
vstřikovací stroje na plastové výrobky. Dodala nám velice brzy nové
stroje, i když je musela stáhnout ze svých předváděcích center po
celé Evropě. I tak jsme ovšem nemohli obnovit celý strojový park,
řekl Zbranek.
Zaměstnanci Plastiky se snažili nedostatek strojů nahradit vyšší produktivitou. To se jim zřejmě podařilo. Zatímco podniky v regionu vesměs propouštějí, i když povodní postiženy nabyly, Plastika stav pracovníků nejen udržela, ale dokonce přijímá nové, protože zakládá společné podniky se zahraničními firmami. Jeden už vznikl a zaměstnává třicet lidí. Další právě vzniká a zaměstnání v něm najde padesátka dalších.
Těžko spekulovat o tom, co by bylo, kdyby nebylo povodně. Pokud jde o kvalitu
výroby, jsme na tom lépe než před ní. Kdyby však povodeň nebyla, byli bychom na tom asi ještě líp
, míní Zbranek.